Česká umělkyně, ukrajinského původu, absolventka Akademie Výtvarných Umění v Praze, se na české výtvarné scéně dokázala v posledních letech prosadit několika výraznými výstavními projekty. Její malby jsou pojaty jako geometrické abstrakce, avšak s jasně čitelným figurativním námětem. „Důležitou součástí mé práce je bezúčelné procházení se městem a pozorování. Nejvíc mne zajímají neživé předměty, některé pro své vizuální hodnoty, jiné jakousi absurditou. Pokud jsou tyto předměty či situace příliš bizarní, stačí si je vyfotit. Jiné vypadají nenápadně, ale můžou se projevit až na plátně. Některé všední věci mají podobné vlastnosti jako umělecká díla a přitom nesou služební funkci. Když se ocitnou na plátně, jejich role se změní na reprezentativní. Baví mne taková proměna. Nalezené objekty fotím nebo sbírám, pokud se dají unést. Fotografie jsou většinou špatné kvality a mají spíše záznamový charakter. Dají se prezentovat akorát na internetu nebo v malých sešitcích.

Ještě za časů studia na Akademii jsem řešila rozpor - zajímaly mne geometrická abstrakce a minimalizmus, ale zároveň naivní umění a kýč. Tyto dvě polohy se zdálo nemožné spojit do jednoho celku. Ještě pořád se o to pokouším. Chyby, náhody a nedbalosti mne zajímají svou neočekávaností a narušením obvyklého řádu. Možná je to spojené s vlastní nešikovností. Fascinuje mne nemožnost záměrné chyby a nepředvídatelnost nezáměrných chyb. Velkou inspirací je pro mne moderna, musím se přiznat, že přihlížím k tomuto období s určitou závistí. Formálně mi díla tohoto období přijdou stále svěží a radikální. Proto k nim často odkazuji, i když s jistou ironií, která je možná spojena s vlastní nemožností prožívat umění podobným způsobem.“